Online zdroje

Vybral a okomentoval PhDr. Martin Hajný.

Clinical Supervision and professional development of substance abuse counselor
(Klinická supervize a profesní rozvoj poradce v oblasti péče o uživatele návykových látek (adiktologa).

Jedná se o rozsáhlý odborný dokument zpracovaný pracovní skupinou organizace Center for Substance Abuse Treatment v Rockville v roce 2009 (Treatment Improvement Protocol (TIP) Series, No. 52. Center for Substance Abuse Treatment. Rockvill, 2009). Zahrnuje komplexní a srozumitelné pojednání o supervizi v oblasti služeb pro uživatele drog – nicméně zpracované do takové šíře (mnoho kapitol může sloužit jako kvalitní zdroj informací o supervizním procesu obecně) a hloubky (zahrnuje kazuistiky, citované studie..)

V kapitole Klinická supervize a profesní vývoj poradce v léčbě závislostí se seznámíme se základy (Modely klinické supervize, vývojové etapy profese poradce/terapeuta a supervizora. Etická problematiky, metody a techniky. V druhé části jsou témata především pro manažery a administrátory – v roli odpovědné za zavádění supervize do organizací, vytváření supervizních modelů a zajištění supervizního procesu v týmech a organizacích.
Třetí část prochází podrobně proces kontraktování, hodnocení, individuálnímu plánu rozvoje a práci s nahrávkami. V poslední kapitole autoři popisují současný stav supervize v oblasti péče o závislé, různé supervizní modality, supervizní styl a transkulturní aspekty stejně jako vzdělání a výcvik v supervizi.

Odkaz: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK64848/


A.N.Z.J. Fam. Ther., 1997, Vol. 18, No. 4, pp 217–220 (Australské periodikum o supervizi)
PRACTICE NOTES:

The Bells that Ring: A Process for Group Supervision; or What to do When a Client Slips from your Grasp and becomes Owned by Everyone Else in the Room!
(„Co to ve mně rozeznívá“: Proces skupinové supervize – aneb co dělat, když svěříte svého klienta všem v místnosti)
Autorka: Kerry Proctor

Podnětný článek od australské psychoterapeutiky a supervizorky. Živě líčí okolnosti, za kterých autorka začala využívat svůj inspirativní způsob, jak strukturovat skupinovou supervizi případu. Pracuje se skupinou, která je pro každou kauzu dělí na prezentujícího a dvě podskupiny. Ty si volí kolega přinášející případ a určuje, kteří kolegové budou ve „konzultující“ a kteří „pozorující“. Pozorovatelé mají přidělenou jednoduché body pro zaměřené pozorování. Autorka zdůrazňuje, že takové uspořádání napomáhá symetrii rolí, předchází tomu, aby se supervidovaný stal „pacientem skupiny“. Užitečné je i zaměřené pozorování a postupné obměny v rolích – ať již jde o skupinu nebo tým.

Odkaz: http://www.anzjft.com/pages/articles/962.pdf